Národní emisní stropy by měly být revidovány

|

EP a Rada 14. 12. 2016 schválily novou směrnici o národních emisních stropech na základě návrhu Komise, který stanoví přísnější limity pro pět hlavních znečišťujících látek v Evropě.

Program Čisté ovzduší pro Evropu

V prosinci 2013 Komise zveřejnila program Čisté ovzduší pro Evropu, v němž aktualizovala cíle politiky ochrany ovzduší pro roky 2020 a 2030. Program obsahoval návrh týkající se středních spalovacích zařízení (směrnice č. 2015/2193), návrh nové směrnice o národních emisních stropech a návrh na ratifikaci nedávno pozměněného Göteborského protokolu.

Od  směrnice se očekává snížení negativních zdravotních dopadů znečištění ovzduší do roku 2030 téměř o 50 %. Dohoda má přispět také k podstatnému zlepšení kvality sladké vody, půdy a ekosystémů a  řešit dopady škodlivých částic způsobujících změnu klimatu, jako je černý uhlík.

Odhady za rok 2013 uvádějí, že na následky znečištění ovzduší zemřelo v EU předčasnou smrtí přes 450 tis. osob. Téměř 2/3 rozlohy půdy v EU byly vystaveny nadměrnému působení živin, jež překračovalo bezpečné hodnoty. Znečištěné ovzduší může poškozovat i materiály a stavby. Některé znečišťující látky se chovají jako skleníkové plyny, které způsobují změnu klimatu. Ekonomické náklady na poškození zdraví jsou obrovské a odhadují se na 330–940 mld. € (3–9 % HDP EU).

Závazky ke snížení emisí do roku 2020 jsou totožné s těmi, které členské státy již dohodly na mezinárodní úrovni při revizi Göteborského protokolu v roce 2012. Závazky do roku 2030 vyžadují podstatně větší snížení.

Příslušná odvětví i některé látky důležité pro politiku ochrany ovzduší jsou významné také pro politiku v oblasti klimatu a energetiky. Byla zajištěna úzká koordinace mezi návrhy týkajícími se kvality ovzduší a návrhy provádějícími cíle Unie v oblasti emisí skleníkových plynů a energetiky.

Dohody o předloženém návrhu bylo dosaženo Radou a EP  v červnu 2016. Jednání provázely obavy z dopadů na zemědělský sektor kvůli regulaci emisí amoniaku.

 Maximální roční emisní stropy

Směrnice o národních emisních stropech stanoví maximální roční emisní stropy jednotlivých zemí pro 5 hlavních znečišťujících látek: jemné částice (PM2,5), oxid siřičitý, oxidy dusíku, nemethanové těkavé organické sloučeniny a amoniak:

  • jemné prachové částice do vzduchu vypouštějí silniční vozidla, lodní doprava, výroba energie a domácnosti při spalování fosilních paliv či biomasy. Obavy o zdraví vyvolávají zejména částice, jež mají v průměru méně než 10 mikrometrů (μm) (PM10), a zejména pak částice o průměru menším než 2,5 μm (PM2,5). Primární částice mohou způsobit onemocnění dýchacích cest, kardiovaskulární choroby a rakovinu plic,
  • oxid siřičitý (SO2) – jeho emise způsobují výroba elektrické energie, průmysl, lodní doprava a domácnosti. Poškozuje lidské zdraví vytvářením sekundárních částic a podílí se na okyselování půdy a vnitrozemských vod,
  • oxidy dusíku (NOx), jejichž zdroji jsou silniční vozidla, lodní doprava, výroba elektrické energie, průmysl a domácnosti. Tvoří také sekundární částice a podílí se na kyselých deštích. Navíc způsobují tzv. eutrofizaci – nepřirozené hromadění živin ve vodě, a významně se podílí na zvyšování hladiny přízemního ozonu (O3),
  • amoniak (NH3), který se uvolňuje při manipulaci s hnojem a hnojivy v zemědělství a při používání hnojiv. Lidskému zdraví škodí jakožto součást sekundárních částic a svůj podíl má na okyselování prostředí a výše zmíněné eutrofizaci,
  • těkavé organické sloučeniny (VOC) unikají z rozpouštědel ve výrobcích. Jejich dalšími zdroji jsou průmysl, silniční vozidla, vytápění domácností a výroba elektrické energie. I tyto sloučeniny se zásadně podílí na tvorbě přízemního ozonu.

Do 30. 6. 2018 musí členské státy směrnici transponovat do vnitrostátního práva a do roku 2019 musí vypracovat národní programy omezování znečištění ovzduší, v nichž stanoví taková opatření, aby se emise 5 hlavních látek znečišťujících ovzduší do roku 2020 a 2030 snížily o dohodnutý procentuální podíl. 

Látka

Cíl snížení 2030

Jemné částice

49 %

Oxid siřičitý

79 %

Oxid dusíku

63 %

Amoniak

19 %

Těkavé organické sloučeniny

40 %

Národní programy také budou muset být koordinovány s plány v oblastech, jako je doprava, zemědělství, energetika a klima. Komise bude spolupracovat s členskými státy, aby zajistila řádné provedení směrnice, a to např. prostřednictvím zřízení nového fóra pro čisté ovzduší do podzimu 2017. Fórum bude sdružovat zúčastněné subjekty, které si zde budou moci vyměňovat zkušenosti a osvědčené postupy. Komise rovněž usnadní přístup k finančním nástrojům EU.

Směrnice má usnadnit cestu k ratifikaci revidovaného Göteborského protokolu, na němž se členské státy dohodly na mezinárodní úrovni v roce 2012 v rámci Evropské hospodářské komise OSN. Tím má dojít ke snížení znečištění v zemích východní Evropy, Kavkazu a střední Asie

Směrnice vstoupila v platnost 31. 12. 2016. Nyní běží lhůta pro její transpozici v jednotlivých členských státech.

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší a o změně směrnice 2003/35/ES (COM(2013)920)

 

Přejít na diskusi