Vyšetřování aféry Dieselgate

|

Vyšetřovací výbor EP pro měření emisí v automobilovém průmyslu 19. 12. 2016 zveřejnil návrh doporučení pro Komisi a Radu, jak přizpůsobit emisní testy reálným podmínkám použití.

Dieselgate a jeho začátek

Debaty o nové podobě pravidel pro měření reálných emisí se vedou od té doby, kdy bylo odhaleno, že automobilový výrobce Volkswagen nesplňoval emisní požadavky díky oklamání měřících přístrojů při laboratorních testech. Členské státy se nedlouho poté domluvily na zavedení přísnějších pravidel pro měření.

Komise 27. 1. 2016 představila návrh nařízení o schvalování motorových vozidel a dozoru nad trhem s nimi. Tento návrh by měl zredukovat finanční provázanost mezi výrobci aut a kontrolory, umožnit lepší mezinárodní dohled nad testováním (v současné době stačí pro automobily certifikace země, kde byly vyrobeny) či posílit pravomoci Komise při testování již uvedených výrobků.

Na aféru Dieselgate se kromě Komise rozhodl zareagovat i EP, který ustanovil zvláštní vyšetřovací výbor, jež zahájil svoji činnost 2. 3. 2016. Během roku pak na zasedáních výboru vystoupili zástupci průmyslu, členských států i evropských institucí (Komise), aby poslancům objasnili průběh celé aféry před jejím vypuknutím i jejich následnou reakci.

Vyšetřování aféry

Společně s doporučeními pro Komisi a Radu vydal výbor i doplňující faktickou zprávu, shrnující shromážděné poznatky o průběhu aféry. Podle zpravodaje výboru Gerben-Jana Gerbrandyho je jasné, že tzv. odpojovací zařízení (defeat device) zodpovědné za rozdíly ve vypouštěných emisích při testování a v reálném provozu byly existující legislativou zakázány. Problém spočíval zejména v nečinnosti Komise a členských států, nedbalosti a špatné správě. Z návrhu zprávy rovněž vyplývá, že zodpovědní činovníci o problémech věděli již v předstihu, z různých důvodů, jako byly ekonomické problémy způsobené hospodářskou krizí, se ovšem rozhodli nezasahovat. Členským států je pak vyčítáno, že ani po propuknutí aféry neučinily dostatek kroků pro uplatnění zákazu odpojovacích zařízení a že viníci (jako například automobilka Volkswagen) nebyli potrestáni.

V tomto ohledu nicméně dochází k jistému posunu, neboť Komise 8. 12. 2016 zahájila v souvislosti s aférou Dieselgate řízení o porušení povinnosti ze 7 členskými státy. 3 z nich (ČR, Řecko a Litva) netransponovaly do národní legislativy tresty vyplývající z nařízení o schvalování motorových vozidel. Další 4 (Německo, Velká Británie, Lucembursko a Španělsko) se ocitly v hledáčku Komise proto, že neuplatnily tresty vyplývající z nezákonného jednání skupiny Volkswagen.

Zpráva a doporučení musí být ještě schváleny na plenárním zasedání, i tak ale budou mít pouze nezávazný charakter. Měly by ale ovlivnit proces tvorby nových pravidel pro schvalování motorových vozidel, u kterého se očekává konflikt mezi EP a členskými státy v Radě hájícími zájmy domácího automobilového průmyslu.

 

European Parliament draft recommendation to the Council and the Commission pursuant to the third subparagraph of Rule 198(10) of the Rules of Procedure following the inquiry into emission measurements in the automotive sector (2016/2908(RSP))

 

Přejít na diskusi